Srdce a cévy, kardiovaskulární systém

Obsah stránky: Srdce, cévy, tepny, žíly, krevní oběh, nemoci srdce a cév.

Srdce

Srdce si můžeme pro zjednodušení našeho povídání představit jako pumpu či čerpadlo rodinného domu, které rozvádí vodu do všech částí nemovitosti.

Jak to v srdci funguje

Hlavní částí jsou svalové buňky (myocyty), specialistky na neustávající střídání stahu a uvolnění svalových vláken.
Méně známý typ buněk srdce jsou buňky, které mají za úkol šířit srdcem signál vedoucí k srdečnímu stahu. Tomuto systému srdce se říká převodní systém srdeční a tyto buňky jsou schopny vyvolat elektrický impuls a přenášet jej na svalové buňky.

Chceme-li pohybovat rukou, musí náš mozek vyslat signál skrze nervové buňky až ke svalům horní končetiny, aby se dané svaly stáhly a vykonaly námi požadovaný pohyb. O srdci můžeme říci, že má samo takový malý mozek a nervy (převodní systém srdeční), jenž ví, jak rychle se mají šířit signály, aby srdce pumpovalo správně.
Neméně důležité jsou cévy, které přinášejí k srdci živiny a kyslík a odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Cévy srdce se nazývají věnčité (koronární) tepny.

Srdce potřebuje pro své fungování vápník, hořčík, sodík, draslík, vit. B1.

Cévy, tepny, žíly

Naše krev obíhá v těle v cévách, které si můžeme představit jako členité potrubí.

Cévy se dělí na tepny, vlásečnice a žíly.
Tepny vedou okysličenou krev a živiny do tkání, ve tkáních se kyslík a živiny předají skrze vlásečnice a přijmou oxid uhličitý a odpadní látky, které se vracejí žílami zpět k srdci.

Cévní systém dolních končetin

Žíly dolních končetin jsou opatřeny chlopněmi, které mají za úkol nenechat krev téci zpět do nohou, ale odvádět jí k srdci (tedy proti gravitaci – pokud stojíme nohama na zemi). Z nohou je krev odváděna do srdce pomocí povrchových a hlubokých žil. Povrchové žíly jsou s žílami hlubokými propojeny spojovacím žilním systémem (perforátory) také vybaveným chlopněmi, které propouštějí krev pouze z povrchových do hlubokých žil. Tento tok podporuje svalová aktivita, protože svým pohybem tlačí krev k srdci.

Celé si to můžeme představit jako silniční síť města. Auto jedoucí ze srdce do nohou veze kyslík a živiny. Ve tkáních vše vyloží a nabere odpad. Nyní chce zpět a může se vydat po rychlostní silnici (hluboké žíly), nebo zvolí jízdu městem (povrchové žíly). Druhá varianta ho dovede k jednosměrné ulici, která ústí na rychlostní silnici (hluboké žíly).

Krevní oběh

Krev (neokysličená a s oxidem uhličitým) z našeho těla vstupuje z duté žíly do pravé poloviny srdce (zde prochází síní a komorou).

Krev je dále vypuzena srdečním stahem do plicní tepny, ta vede krev do plic, kde dojde k uvolnění oxidu uhličitého a vstupu kyslíku do krve. Krev se nyní vrací plicní žílou do levé poloviny srdce. Tomuto úseku (od plicní tepny přes plíce do plicní žíly) se říká malý krevní oběh.

Krev v levé polovině srdce jde přes předsíň a komoru a je vypuzena do největší tepny našeho těla – aorty. Z aorty se dále odpojují další tepny, které nesou krev do všech částí našeho těla. Dále se tepny větví na malé vlásečnice. Vlásečnice jsou cévy s tenkou stěnu Krev v nich proudí velice pomalu, čímž je umožněno odevzdání živin a kyslíku a příjem zplodin a oxidu uhličitého do krve. Vlásečnice se následně opět spojují ve větší potrubí, kterému nyní říkáme žíly, a putují horní a dolní dutou žílou zpět do pravé poloviny srdce.

Nemoci srdce a cév

Aneuryzma, ateroskleróza, bércový vřed, bušení srdce, endokarditida, hemoroidy, hemeroidy, infarkt a angina pectoris, jícnové varixy, kardiomyopatie, křečové žíly, myokarditida, nízký krevní tlak, perikarditida, revmatická horečka, srdeční arytmie, srdeční chlopně, srdeční selhání, vysoký krevní tlak, zánět cév, zánět povrchových a hlubokých žil.

(Informační zdroje stránky)